Elektronická zátěž
Electronic load

Jednoduchá elektronická zátěž je na obr. 1. Na vývodech se chová jako výkonová Zenerova dioda s nastavitelným napětím. Zátěž se mi velmi osvědčila při vývoji různých nabíječek. Základem zapojení je paralelní regulátor TL431C, který je "posílen" výkonovým tranzistorem. Protože na vývodu K obvodu TL431C nemůže být napětí menší než asi 2 V, je minimální regulované napětí 3,2 V, neboť T1 je dvojice tranzistorů v Darlingtonově zapojení. Pokud bychom použili obyčejný tranzistor p-n-p, bylo by minimální napětí asi 2,6 V. Maximální proud zátěží by se zmenšil na 1 až 3 A - podle typu tranzistoru. U výkonových tranzistorů se proudové zesílení zmenšuje při velkých kolektorových proudech. Regulátor TL431C má povolený maximální proud 100 mA. Bude-li zesílení T1 malé, mohl by se IO1 zničit, protože proud do báze T1 (správněji: z báze T1) by mohl být větší. S potenciometrem 10 kOhm je maximální nastavitelné napětí asi 13 V. Odpor potenciometru můžete zvětšit, a tím se zvětší i maximální nastavitelné napětí - nejvýše však 36 V (mezní napětí IO).

Obr. 1. Zapojení zátěže
Figure 1. Electronic load

Obr. 2. Ubastlená zátěž. Lepšího provedení se chudinka nikdy nedočkala
Figure 2. Builded electronic load

Jaroslav Belza

Zátěž byla otištěna jako součást článku "Nabíječka olověných akumulátorů" v PE 4/96 s. 8 pod jménem Vladimír Hejtmánek

18. 2. 2001