Jednoduchý přijímač AM s obvodem 4049
AM receiver with 4049

V přijímači je použit obvod CMOS 4049, který pracuje jako analogový zesilovač. I když mne přijímač svým výkonem docela překvapil, nečekejte od tohoto jednoduchého zapojení žádné zázraky.

Obr. 1. Zapojení přijímače s obvodem 4049
Figure 1. AM receiver with 4049

Popis zapojení

Signál z feritové antény prochází přes kondenzátor C1 na zesilovač z invertorů H1 a H2 (číslování neodpovídá pořadí v pouzdru). Pracovní bod je do „analogové“ oblasti nastaven rezistorem R1 ve zpětné vazbě prvního invertoru. Pracovní bod druhého invertoru není třeba nastavovat. Protože bez signálu je na výstupu H1 stejné napětí jako na vstupu, je toto napětí i na vstupu H2. Vlastnosti invertorů v jednom pouzdře jsou totiž prakticky shodné. V tomto zesilovači je soustředěno celé napěťové zesílení přijímače.

Následuje demodulátor (usměrňovač) s diodou D1 a filtračním členem R2, C2. Pokud by bylo třeba použít regulátor hlasitosti, zapojíme potenciometr místo R2 a na běžec připojíme kondenzátor C3.

Za demodulátorem je ještě koncový zesilovač. K poslechu jsem použil běžná „nízkoohmová“ sluchátka, jaká jsou dodávána např. k walkmanům. Pro tichý poslech lze místo sluchátek zapojit i reproduktor s impedancí 50 ohmů. S reproduktorem 8 ohmů hraje přijímač velmi potichu. Hlasitost lze zvětšit použitím výstupního transformátoru, který zapojíme mezi výstup přijímače a reproduktor. Nepoužívejte velmi malé reproduktory, mají špatnou citlivost. Protože obvody CMOS jsou schopné dodat jen malý proud, jsou zapojeny všechny zbylé invertory paralelně. Koncový zesilovač má bez zátěže zesílení o něco menší než 1 (přesněji -1), nastavené rezistory R3 a R4 ve zpětné vazbě. Se sluchátky je zesílení koncového stupně asi 0,2 a zpětná vazba se uplatňuje jen málo. Rezistor R4 je nutný k nastavení pracovního bodu, R3 by teoreticky šlo nahradit zkratem. Zesilovač by pak však nebyl schopen pracovat do zátěže s velkým odporem.

U vzorku bylo optimální napájecí napětí 4,5 až 6 V, i když pracoval od 3 do 9 V. Odběr přijímače je velmi závislý na napájecím napětí.

Tab. 1. Odběr proudu přijímače v závislosti na napájecím napětí
Table 1. Power supply current vs. supply voltage

Pro přijímač jsem navrhl desku s plošnými spoji podle obr. 2 a 3. Největším problémem bude zřejmě zhotovení vstupního laděného obvodu. Použil jsem feritovou anténu a ladicí kondenzátor ze starého radiopřijímače. Na feritovou anténu jsem v Praze zachytil stanici ČRo2, s krátkou drátovou anténou (2 m) ještě Svobodnou Evropu a Country radio. Kondenzátor CA použijeme jen u dlouhé antény. Čím bude anténa delší, tím menší kapacitu použijeme (50 až 1 pF). U krátké antény jej nahradíme zkratem.

Obr. 2. Deska s plošnými spoji přijímače. Kliknutím získáte obrázek v rozlišení 600 dpi
Figure 3. Receiver PCB layout. Click to get 600 dpi resolution image

Obr. 3. Rozmístění součástek na desce
Figure 3. Locations of components on the board

Obr. 4 a 5. Sestavený vzorek přijímače
Figure 4 and 5. AM receiver photos

Seznam součástek

Jaroslav Belza

Článek byl otištěn v Praktické elektronice č. 11/2000 na s. 3 pod značkou VH.
Potom ještě tady a tady.

5. 11. 2000
22. 4. 2003 upd.