Obr. 1. Hračka jako domovní zvonek
Fig. 1. Toy as door bell
Když jsem potřeboval rychle zhotovit domovní zvonek, napadlo mě použít nějakou dětskou hračku. Nápad se zdál dobrý už proto, že při vhodně vybrané hračce není třeba zhotovovat krabičku a navíc cena hračky je mnohem nižší než cena, za kterou bych pořídil potřebné součástky. Zakoupil jsem proto dětský telefon, napodobeninu mobilu, a vyvedl z něj dvoulinkou jedno tlačítko ke tlačítku domovního zvonku vzdálenému asi 7 m. Tato idea se však neosvědčila, neboť zvonek sepnul jakýkoli větší impuls v síti (se kterou obvod nebyl vůbec galvanicky spojen) a při bouřce "vyhrával" téměř nepřetržitě. Po několika pokusech se nakonec osvědčilo zapojení podle obr. 1, které se ukázalo dostatečně odolné proti okolnímu rušení. Tlačítko hračky se nespíná přímo, ale optronem. Na straně LED je optron navíc ošetřen obvodem s R1, R2 a C1. Díky R2 je potřeba určitý proud, aby se LED rozsvítila a optron sepnul. C1 zabraňuje sepnutí optronu při krátkých rušivých impulsech, které by se mohly naindukovat na dlouhém vedení. R1 omezuje proud optronem.
Obr. 1. Hračka jako domovní zvonek
Fig. 1. Toy as door bell
Obvod s optronem je vhodné umístit co nejblíže k hračce, nejlépe přímo do ní. Spoje od optronu k původnímu tlačítku by měly být co nejkratší. Optron může být téměř jakýkoli, já jsem použil typ 4N35. Měřidlem zjistíme polaritu napětí na tlačítku hračky. Není to však nutné, zapojení bude fungovat většinou i s inverzně zapojeným fototranzistorem, protože spínaný proud je velmi malý. K napájení je použita baterie v hračce. Pokud je hračka napájena miniaturními knoflíkovými články, je lepší použít k napájení dvě "tužkové" baterie (velikost AA nebo AAA) v pouzdru mimo hračku.
Jaroslav Belza
Dosud nepublikováno
4. 3. 2001