Obr. 1. Jednoduchý (kazetový) magnetofon
Figure 1. Simple (cassette) recorder
Po detailnějším průzkumu snadno zjistíte, že magnetofony stejné kvalitativní třídy mají obdobné zapojení. I když se jejich zapojení postupně vyvíjela (např. od nf zesilovače s budicím a výstupním transformátorem přes zesilovač s komplementárními tranzistory bez transformátorů, zesilovač s IO až magnetofony osazené jediným IO), celková koncepce se mění jen málo. Zde jsou bloková zapojení několika typických přístrojů.
Obr. 1. Jednoduchý (kazetový) magnetofon
Figure 1. Simple (cassette) recorder
Na obr. 1 je zapojení nejjednodušších (kazetových) magnetofonů. Při záznamu se nf signál, nejčastěji z mikrofonu, zesiluje a zaznamenává univerzální hlavou na pásek. K zesílení se většinou používá celá zesilovací část a signál pro hlavu se odebírá z výstupu, na který je při přehrávání připojen reproduktor. Trochu lepší přístroje využívají při záznamu jen napěťovou část zesilovače a výkonový zesilovač bývá zvlášť (např. TESLA B4, B5, A3...). Tyto přístroje většinou nemají indikátor vybuzení a úroveň signálu při záznamu se nastavuje automaticky. Obvod pro automatické řízení úrovně je zpravidla levnější než potenciometr a měřidlo. Tyto low-end magnetofony, zvláště kazetové, používají často stejnosměrnou předmagnetizaci a mazání. Někdy se k mazání pásku používá hlava s pernamentním magnetem, která se při záznamu přiklopí do páskové dráhy. Toto řešení může být paradoxně lepší než stejnosměrná mazací hlava, protože při vhodné konstrukci magnetu je materiál pásku několikrát přemagnetován, čímž je jeho zbytkové zmagnetování menší. Při přehrávání je na vstup zesilovače připojena snímací hlava a na výstup reproduktor. U zesilovače je třeba přepínat kmitočtové korekce, aby přístroj přehrál a zaznamenal signál s jakž takž vyrovnanou kmitočtovou charakteristikou. Zatímco při snímání jsou zpravidla použity korekce podle normy, při záznamu se někdy nepoužívají, což vede ke značnému "úbytku výšek".
Obr. 2. Blokové schéma běžného kazetového magnetofonu
Figure 2. Cassette deck block diagram
Na obr. 2. je blokové zapojení běžného kazetového stolního magnetofonu. Tyto přístroje používají sice jednu hlavu pro záznam a snímání, mají však zvlášť snímací a záznamový zesilovač. To umožňuje zoptimalizovat jejich zapojení tak, aby přístroj zaznamenal signál ve velmi dobré kvalitě. Napěťový zesilovač se využívá při záznamu i snímání a je bez korekcí, většinou však bývá kombinován se systémem na potlačení šumu (Dolby). K mazání a předmagnetizaci se používá "vysokofrekvenční" (50 až 100 kHz) signál, čímž se zmenší šum a zkreslení zaznamenaného signálu. Tomuto blokovému schématu odpovídá většina mých obvodů pro magnetofony, které na těchto stránkách (v blízké budoucnosti) naleznete.
Obr. 3. Magnetofon se třemi hlavami a zcela odděleným
snímacím a záznamovým zesilovačem
Figure 3. Three-head recorder
Pokud má magnetofon zvlášť snímací a záznamovou hlavu, je výhodné jej zapojit podle obr. 3. Při záznamu se pouze zapne napájení oscilátoru a přivede signál na záznamovou hlavu. Snímací zesilovač je zapnut při snímání i záznamu. Při nahrávání toto uspořádání umožňuje okamžitou kontrolu záznamu. Obsluha přístroje může snadno nastavit optimální vybuzení a předmagnetizaci pásku. Toto obvodové řešení se nejčastěji používá u cívkových magnetofonů, u nichž není problém s umístěním hlav do páskové dráhy.
Jaroslav Belza
Dosud nepublikováno
21. 9. 2000